Od Velkého třesku uplynulo asi třináct miliard let. Byl však opravdu počátkem našeho času? Rozumíme tomu jak, proč a jakým směrem čas plyne? A vymýšlejí si autoři science-fiction nesmysly, když píší o výpravách do minulosti nebo o cestách hyperprostorem do vzdálených koutů Vesmíru?
Známý popularizátor vědy Jim AI-Khalili odpovídá na tyto otázky tak, aby odpovědi pochopil i čtenář, který neovládá vyšší matematiku. V první části knihy vysvětluje na jednoduchých příkladech, co je prostor s větším počtem rozměrů a nenulovým zakřivením. Objasňuje, proč podle obecné teorie relativity musíme vývoj Vesmíru popisovat pomocí čtyřrozměrného časoprostoru, a shrnuje dnešní představy o vývoji a možném budoucím osudu našeho Vesmíru.
Druhá část knihy se zabývá pojmem času. Čas v moderních fyzikálních teoriích má některé vlastnosti, odporující naší každodenní zkušenosti: může se zpomalovat i urychlovat, časový sled dvou událostí není vždy jednoznačně definován. Teorie relativity nevylučuje ani "uzavřené časoprostorové smyčky", tj. cesty do minulosti. Takové cesty by však vedly k mnoha paradoxním situacím, které autor předvádí na řadě humorných příběhů.
V poslední části knihy autor popisuje stroje času, které nejsou v rozporu s principy dnešní fyziky. To neznamená, že bychom je dokázali sestrojit, ale zatím se zdá, že jejich existence není teoreticky vyloučena. Nejjednodušší stroj času je založen na červí díře: hypotetickém, ale teoreticky možném tunelu, spojujícím dvě části časoprostoru. Autor podrobně vysvětluje, zda by bylo možné červí díru vyrobit a jaké by s tím byly spojeny problémy, posuzuje možnost využít pro cesty do minulosti časoprostorové smyčky vznikající kolem rychle rotující hmoty.
Kniha vysvětluje i poměrně obtížné pojmy velmi čtivým a zábavným způsobem, přístupným každému středoškolákovi. Kniha se tak stává mimořádně zdařilou vstupenkou do světa úvah o prostoru, čase, Vesmíru a dovoluje nahlédnout do tak vzdálených oblastí poznání, až se z nich bude hloubavému čtenáři tajit dech.