Cesta nedokonalosti

Je křesťanská svatost vyhrazena pouze pro ctnostné a dokonalé? Nemohou o ni usilovat také chudí, hříšní a zranění – i skrze své slabosti a pády? V podobenství o svatebních hostech se pán rozhodne zaplnit hodovní síň těmi, kdo žijí „podél plotů“, lidmi na okraji společnosti, ubožáky, alkoholiky a narkomany, zkrátka všemi, kteří svou ubohost vyznávají a v pokoře a pravdě se otevírají Božímu milosrdenství. Cesta evangelia je vlastně cestou duchovního dětství. Ježíš sám postavil učedníkům před oči dítě a prohlásil, že vejít do Království znamená být v něčem podstatném jako děti, vsadit na malou cestu důvěry, pokory a odevzdanosti. Skutečný světec vyznává, že je hříšník, jemuž je neustále zapotřebí obrácení. A každý hříšník si zase musí přiznat, že se může stát světcem.

Štítky: Duchovní život, Osobní růst, Biblické citáty, Úvahy, Výňatky, Krátké formy (vtipy, citáty, ...), Duchovní cesta, Citáty, Křesťanský život, Bůh a člověk, Sebepřijímání, Křesťanská literatura, Spiritualita, Duchovní literatura, Bůh a člověk - křesťanské pojetí, Hřích, Utrpení, Pokora, Utrpení - křesťanské pojetí, Svatost, Duchovní cesta - křesťanské pojetí, Sebepřijímání - křesťanské pojetí, Sociálně ohrožené skupiny, Sebepřijetí

MOJE KNIHOVNY