Markéta Hroudová a Luděk Zigáček napsali 2. díl cestopisu Cyklotoulky s dětmi, vozíkem a nočníkem.
Jaké to je cestovat s malými dětmi po východní Evropě? Pít vodu ze studní, ochutnávat kvas, nocovat nadivoko a ráno ze stanu koukat na stáda ovcí? Každý den se potkávat s lidmi, kterým pohled na vozík s dětmi vyvolával úsměv na tváři a srdce se jim otevírala?
Rumunská většina cestovatelů zná jenom Transylvánii, Drákulu a Bukurešť, ti zkušenější si vzpomenou ještě na české vesnice v Banátu. Pojďte spolu s autory této knihy objevovat méně známé kouty Rumunska, budete stejně jako oni překvapeni, jaké přírodní a historické skvosty se skrývají ve zdánlivě prázdném území mezi karpatským obloukem a Černým mořem. Čekají vás bahenní sopky, solný kras, soutěska Gura Dobrogei, pozůstatky osídlení z doby ještě dávno před narozením Krista a Dunajská delta. A potom vám představí Moldávii. Zemi tisíce kopců, vyprahlou a drsnou, nejchudší stát Evropy, ale o to bohatší na přívětivé lidi. Navštívíte spolu s nimi českou vesnici, největší vinné sklepy světa, hlavní město Kišiněv, skalní kláštery a spoustu dalšího.
A víte například, kde leží nezávislá Podněsterská moldavská republika? Tento neuznaný malý státeček na levém břehu řeky Dněstr, který bývá označován za skanzen komunismu? Ten také nemohli vynechat. Městská výzdoba v podobě srpů a kladiv se sochami Lenina je vrátila do starých časů. Složení cyklovýpravy bylo následující: táta Luděk, máma Markéta, Víťa (3 roky) a Šárka (1,5 roku). Dvě plně naložená kola, stan a už značně zcestovalý žlutý vozík za kolo. Cesta jim trvala 5 týdnů a ujeli při ní 2382 kilometrů.
Štítky:
Vzpomínky,
Autobiografické vzpomínky,
Cykloturistika,
Rumunsko,
Moldavsko,
Cestopisné reportáže