Hlasy z města duchů

Varoša. Oficiální název je Ammohostos, v angličtině Famagusta. Ammohostos v řečtině znamená místo pohřbené v písku. Varoša, mé rodné město. Město s nejkrásnějšími písečnými plážemi na ostrově. První přivítání východu slunce u starobylého města Salamis, které nechal postavit významný hrdina trojské války Tefcros. Varoša. Turečtí nájezdníci v roce 1974 toto krásné město svlékli, znásilnili, nasadili kolem něj trnovou korunu a nechali ho spoutané, aby ho lidské oko nevidělo. Padesát let vylidněné. Bez polibku a bez objetí. Teprve v říjnu 2020 položila okupační turecká armáda na dvě centrální ulice města tenkou vrstvu asfaltu jako černý koberec, rubáš. S červenými stužkami přísně definoval naše kroky, kroky falešného návratu. My, jeho bývalí obyvatelé, jsme rozprášeni. Během dnů invaze jsme byli nuceni odejít jen s dekou a vědrem vody. Po návratu jsme mohli přejít jen dvě ulice. Znovu a znovu jsme je křižovali mezi mršinami našich domů, zoufale jsme hledali nějaký fragment našeho mládí. Obrázky přátel nahrané na internet odhalují krádež touhy po životě, kterou město utrpělo. Byly to přesně tyto obrazy, které probouzely emoce. Některé sladkou, jiné nesnesitelnou bolest.

MOJE KNIHOVNY