Jak se zbavit Castra - Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce

Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nej¬dramatičtějších kapitol moderních dějin a před-sta¬vu¬je unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu „karibské studené války“, jejímž klíčovým aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Českoslo¬ven¬sko. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepřed¬pojatým pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz pohnutých dějin moderní Kuby.

Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embar¬go a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií.

Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války.

Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomín¬ky, po¬stře¬hy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hof-fmeister či František Krie¬gel, v očích mnoha Čecho¬slováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu – socialis¬mu oproštěného od rigid¬ní¬ho byro¬kratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa

k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly?

Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd’ na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změ¬ní se od základu stejně tak jako někdejší socialis¬tické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?

PhDr. Jaroslav Fiala, Ph.D. (1983) je politolog, historik a publicista. Věnuje se moderním politickým dějinám a postkolonialismu a dále tématům, jako jsou sociální nerovnost, neoliberalismus a krize kapitalismu. V rámci Fulbrightova stipendia pobýval ve Spojených státech amerických, kde studoval v tamních archivech. Jako novinář či badatel procestoval řadu latinskoamerických a blízkovýchodních zemí. Překládá z angličtiny a je šéfredaktorem komentářového webu www.a2larm.cz.

MOJE KNIHOVNY