Když se řekne komunitní práce

Komunitní práce je úzce spojena se sociální prací, která má v českém prostředí bohatou historii. Soudobá sociální práce na lokální úrovni – v komunitách – prošla v poslední dekádě rozšířením modelů komunitní práce i praktických přístupů a postupů, které jsou vhodné pro řešení místních problémů. Publikace tak reaguje na potřeby sociálních pracovníků, kteří často komunitní práci nevykonávají jako svoji hlavní specializaci, avšak využívají prvků komunitní práce pro efektivní působení v různých organizacích a institucích. Text mohou využít též pracovníci veřejné správy, především na lokální úrovni. Publikace shrnuje hlavní principy a modely komunitní práce, sleduje vývoj komunitní práce od konce 19. století, specifika v Českých zemích a zmiňuje etapy komunitní práce ve 20. století. Nabízí pohled na význam komunitní práce v pozdně moderní společnosti, kterou tematizují ve svých pracích významní autoři. Hlavní pozornost je věnována soudobým přístupům a postupům komunitní práce, která je modelována pod vlivem dalších oborů: kromě sociální práce, pro niž je komunita jednou z hlavních cílových skupin, se v soudobém pojetí komunitní práce prolínají vlivy a pohledy oborů sociologie (sociální soudržnost, marginalizace, sociální dopady globalizace, individualizace, apod.), veřejné politiky (tvorba místních politik, vyváženost sítě místních institucí, participace občanů na věcech veřejných), ekonomie (zaměstnanost, lokální hospodářství versus místní dopady globalizované ekonomiky), urbanismu (dostupnost a charakter veřejných prostorů), věd o životním prostředí (šetrný rozvoj území, zachování genia loci), sociální antropologie (etnické menšiny, kulturní odlišnosti skupin obyvatel). Publikace zdůrazňuje těsné spojení komunitní práce s oblastí komunitního rozvoje, které zásadním způsobem přispívá ke kvalitě života v lokalitách: komunitní vzdělávání, komunitní plánování a podpora zapojování lidí do veřejného života, vytváření sociálního kapitálu komunit. Publikace je doplněna o kapitolu zabývající se specifiky komunitně orientovaného výzkumu, jenž kromě souboru uznávaných kvalitativních a kvantitativních technik umožňuje využití i dalších postupů. V závěru jsou kladeny otázky spojené s trendy a směry komunitní práce současné společnosti a jsou zvažovány možnosti, které posilují kvalitu života v lokalitách. Publikace přináší příklady dobré praxe z České republiky i ze zahraničí.

Štítky: Monografie, Učební texty

MOJE KNIHOVNY