Román, který se odehrává v 16. a 17. století, kdy se Uhry nacházely pod tureckou nadvládou. Řada bezvýznamných, často až bizarních postaviček a příběhů, jež na první pohled nic nespojuje ani s dějinami, ani mezi sebou navzájem, ožívá dotekem se slzami kejklířů brázdících silnice časů. Objevují se hned tu, hned zase tam. Marně a snad i zbytečně se ptáme a hledáme, kdo jsou a odkud přicházejí. Autorovo vyprávění je pokusem o záchranu světa, v němž se až k nerozpoznání prolíná posvátnost a všednost, dobro a zlo, pohádka a skutečnost.
Po těle Uher podmaněném osmanskou říší šlapou Maďaři, Turci a Němci a mnoho dalších národů. Skvostné město Budín v těch letech přitahuje celou Evropu, neodolatelně a se vším všudy.Vyprávění totiž nekončí slavným dobytím Budína, nýbrž slovy, která dodávají odvahu: byli jsme tady, a to není málo.
Kritika jej přivítala jako jeden z nejvýznačnějších maďarských románů.
Štítky:
Mytologie,
Maďarské romány,
Maďarská literatura