Lidice po Lidicích

Krátce poté, co se malá středočeská obec Lidice stala obětí nacistické zvůle, se zejména ve Velké Británii zvedla vlna solidarity. Lidice měly podle nacistických plánů navždy a zcela zmizet z lidské paměti. Paradoxem dějin je, že se ve skutečnosti stal pravý opak – obec dodnes představuje symbol krutostí, jež se během druhé světové války odehrály nejen na území Protektorátu Čechy a Morava, ale po celém světě. Jak se ale Lidice tímto symbolem staly? A co utváří jejich vnímání, jejich paměť dnes, kdy přímých aktérů událostí června 1942 žije už jen několik? Gabriela Havlůjová se věnuje tomu, jak vypálení Lidic rezonovalo ve Velké Británii a Jižní Americe, kde je po obci dodnes pojmenována žada žen. Představuje hnutí Lidice Shall Live, založené na podporu Lidic v září 1942 v britském Stoke on Trent, a jeho zakladatele Sira Barnetta Strosse. Vychází ze vzpomínek pamětníků (zpracovaných metodou orální historie), článků z britských deníků i archivních pramenů uložených v Česku i Velké Británii.

Štítky: 20. stol., Informační publikace, Sociální paměť, Vyhlazení lidic (1942 : lidice, česko), Válečné zločiny, Veřejné mínění, 1942, Válečné zločiny - československo, Lidice (česko) - dějiny, Lidice (česko), Poválečná obnova, Památná místa - česko, Památná místa, Poválečná obnova - československo

MOJE KNIHOVNY