Moderní dějiny 23/1 2015

První číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2015 otevírá studie Lenky Dvořákové Šlechtic a revoluce. Pohled hraběte Karla Chotka na revoluční rok 1848, která přináší deníkové komentáře jednoho z významných šlechticů v českých zemích na domácí a zahraniční události uvedeného revolučního roku. Navazující studie Marie L. Neudroflové Reflexe anglického a amerického ženského hnutí v českých ženských časopisech do roku 1914 na podrobné analýze uvedených periodik osvětluje názory českého ženského hnutí na podobná hnutí v "anglosaském" světě a přináší komparaci jejich aktivit. Další studie Josefa Tomeše Čeští státoprávní pokrokáři za první světové války popisuje politické, organizační i publicistické aktivity členů této strany v prvním domácím i zahraničních odboji. Navazující studie Pavla Marka Zápas o vlastnictví kostelů po vzniku Československa se zabývá velice citlivou otázkou majetkových poměrů mezi tradičními a nové vznikajícími církvemi po první světové válce a svoje závěry shrnuje v podrobných tabulkách. Potom studie Kristýny Kaucké První československá pozemková reforma před Společností národů. Zájmy říšskoněmeckých a maďarských velkostatkářů na základě studia v archivu Společnosti národů obohacuje pohled na toto tradiční téma z vnějšího hlediska a mezinárodního postavení Československa. Číslo pokračuje studií Lukáše Novotného Cesta ke vstupu německých ministrů do československé vlády v roce 1926. K problému vnímání německého aktivismu v Československu ze strany rakouského vyslanectví v Praze, která velice složitou otázku německého aktivismu přibližuje z pozice rakouské diplomacie a celkových vztahů Prahy a Vídně. Navazuje studie Jany Škerlové Vztahy k Itálii a Německu jako třecí plochy československo-jugoslávských vztahů v letech 1929-1934, která pojednává o problémech malodohodového spojenectví Prahy a Bělehradu v jejich vztazích s Římem a Berlínem. Následná studie Milana Hlavačky Proměny místopisného názvosloví (místních názvů, obcí, ulic, veřejných prostranství měst a pomístních názvů) v českých zemích po roce 1945 popisuje jak se převratné společenské a politické změny po druhé světové válce projevovaly na mnohdy radikálních změnách uvedeného názvosloví.
Závěrečná studie Pavla Žáka Pavel VI. a evropská společenství v letech 1963-1978 pojednává o změnách přístupu diplomacie Vatikánu k probíhající integraci západní Evropy. V oddílu Materiály je studie Ivany Bláhové a Daniely Němečkové Laický prvek a zákon o zlidovění soudnictví věnována změnám soudního systému v souvislosti se společenskými a politickými změnami v Československu po druhé světové válce. Číslo uzavírají informační oddíly Kronika a Recenze.

MOJE KNIHOVNY