Moderní dějiny 24/2 2016

Druhé číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2016 zahajuje studie Milan Hlavačka Family busineeses and their roots Central European society in the 19th century, která na čtyř konkrétních případech osvětluje širší význam rodinných firem pro hospodářský a sociálně-kulturní rozvoj tehdejší společnosti. Následná studie Ivana Mandlová, Nacionální diskurz v předbřeznových Čechách (1830-1848) je věnována otázce nacionalizace veřejného a politického života v česko-německých vztazích první poloviny 19. století. Další studie Miroslav Šedivý, Francouzská okupace Ancony v roce 1832 a její ohlas v Evropě na výzkumu původních archivních dokumentů popisuje vztahy mezi evropskými velmocemi ve snaze zachovat mezinárodní stabilitu podle zásad Vídeňského kongresu. Navazující studie Lukáš Králík, Moravský zemský zákoník (1848-1948) přináší zajímavý pohled na kontinuitu právních zásad v průběhu jednoho století. Potom studie Pavel Marek, Bloudící kněz, nebo církevní reformátor? K životnímu dílu Bohumila Zahradníka Brodského (1862-1939) na konkrétním životním osudu přibližuje problematiku náboženského života a církevní organizace v souvislosti s dynamickými změnami moderní společnosti. Následující studie Josef Tomeš, Benešův prezidentský protikandidát. Politický profil profesora Bohumila Němce (1873-1966) se věnuje profesním a politickým aktivitám mezinárodně uznávaného vědce i otázce veřejné angažovanosti významných osobností v nejvyšší politice. Potom studie David Majtenyi, Osobnost Osvalda Závodského (1910-1954) s důrazem na jeho účast v občanské válce ve Španělsku popisuje životní osud a jeho tragické vyústění původně radikálně přesvědčeného komunisty v politických a společenských převratech minulého století. Číslo pokračuje studií Martin Nekola, V zemi klokanů proti srpu a kladivu. Protikomunistický exil v Austrálii v první fázi studené války, která pojednává o velice složité problematice formování a působení různých národních i politických antikomunistických skupin emigrace ze střední a východní Evropy. Závěrečná studie Barbora Menclová, Československo a revoluce v Portugalsku. (Československo-portugalské vztahy v letech 1974-1976) na základně podrobného studia archivních dokumentů popisuje složité vztahy mezi oběma zeměmi z nepřátelských politických bloků v mezinárodních souvislostech studené války. V oddílu Materiály je zařazena komentovaná edice Jindřich Dejmek, Zpráva Jiřího S. Hájka o jeho diplomatické aktivitě po 21. srpnu 1968. Číslo tradičně uzavírají informační oddíly Kronika a Recenze.

MOJE KNIHOVNY