Práce mladého badatele o mnohostranné osobnosti kněze, spisovatele a pedagoga
Dominika Pecky, ale také o chápání kněžského poslání v éře první republiky v době protektorátu a především v epoše komunismu. Autorovým cílem bylo ukázat, s jakými problémy se český kněz ve 20. století musel vyrovnávat,
co se od kněze očekávalo, jak se vyvíjely představy o kněžství, formách
pastorace, pastoračních metodách.
To vše lze u D. Pecky pozorovat nejen díky širokému rozsahu činností, kterým se věnoval, ale zejména pro odvahu o vlastních aktivitách a vlastním povolání přemýšlet a psát – a v neposlední
řadě díky jeho vězeňské zkušenosti. Publikace líčí osobnost vynikajícího
kněze s použitím dosud neznámých pramenů.
Štítky:
Monografie,
Literatura,
Čeští spisovatelé,
Katolická teologie,
Katoličtí kněží - česko,
Katolická teologie - česko,
Katoličtí kněží,
Pastorace - česko,
Pastorace,
Pedagogové - česko,
Katolická filozofie,
Literární činnost,
1948-1968, 20. století,
Kněžství - česko,
Náboženská perzekuce - česko,
Pedagogové,
Kněžství,
Náboženská perzekuce