Poprvé v českém překladu vychází kniha čínského autora Ťia Pching-wa označovaná za první čínský erotický román. Díky cenzuře některých pasáží se tato kniha napsaná v 90. letech stala nejkopírovanější v dějinách čínské literatury.
Význačný současný čínský novelista a esejista Ťia Pching-wa svůj příběh komplikovaných erotických eskapád úspěšného spisovatele Čuanga Motýla poprvé přenáší do velkoměsta — zde jeho hrdina zažije slávu, moc a morální rozklad. Román Padlá metropol, který v autorově tvorbě představuje jak tematickou změnu — do té doby se věnoval především venkovu —, tak osobní přelom, neboť mu přinesl největší slávu, byl pro svou explicitnost úřady téměř na dvě desetiletí zakázaný a dodnes díky své dekadenci rozpoutává vášnivou kontroverzi. Hlavní ozvuky, které v sobě obsahuje, jsou však poctou klasickým románům Slivoň ve zlaté váze (konec 16. století), Meditační rohožky z masa (konec 17. století) a Sen v červeném domě (konec 18. století).
Ve svém satirickém portrétu společenské a ekonomické transformace země autor přibližuje mocenské intriky, korupci a další nešvary raného kapitalismu, přičemž nechává probleskovat náznaky otázek o místě intelektuálů ve společnosti, cenzuře a umělecké integritě v měnících se podmínkách. Současně popisuje past, do níž země spadla při svém nostalgickém ohlížení se zpět na tradice své předmoderní minulosti, kterou současný modernizační proces ohrožuje. Z románu se tak stává klasický text, mnohými pokládaný za jeden z nejdůležitějších textů dvacátého století.
Členové takzvané Čtyřky Krobiánů neboli Kvarteta od kumštu — mezi něž kromě Motýla dále patří Wang Si-mien, alias Chrapoun, malíř a padělatel obrazů, původně brusič v manufaktuře s nefritem; Kung Ťing-jüan, známý také jako Míra, věhlasný kaligraf a rytec vývěsních štítů, a Žuan Č’-fej, alias Nevěda, vedoucí souboru písní a tanců Tenkrát na Západě, původně herec šensijské opery, kde představoval starobylé role, jako je chrlič ohně, převozník-kormidelník nebo démon s dlouhými tesáky — se spolu za přihrávání dalších přátel a postav, jako je Meng Obláček, Čou Koumal, sběrač starých krámů s výtečným pozorovacím talentem, ředitel továrny na pesticidy Žlůtek, feministická mniška Jasná mysl či mudrující kráva, snaží vyznat v nelítostných, tvrdých podmínkách současné čínské společnosti a řeší přitom nastalé situace, často absurdního charakteru.