Deníky, které si v letech 1940–1946 vedla Hana Bořkovcová, zaznamenávají
události od doby nástupu protižidovských opatření, přes lágry, osvobození
až k návratu zpět do „běžného“ poválečného života. Zápisy z doby před
transportem do Terezína podávají obraz života v zužujícím se prostoru „ghetta
beze zdí“, života poznamenaného hrozbou transportů, jimiž postupně
odcházejí příbuzní a přátelé; záznamy zachycují prostředí pražské židovské
školy, fungování Židovské obce i okruh mladých sionistů, scházejících se na
Hagiboru. Rok a dva měsíce prožila Hana v Terezíně. Její život je zde rozprostřen
mezi péči o děti a terezínské kulturní dění, četbu a mnohdy určující
přátelství.
Štítky:
Státy, kultury, národy,
Literatura,
Židé - perzekuce,
Koncentrační tábory,
Holocaust (1939-1945),
Židé,
České spisovatelky,
Deníky,
Židovské děti,
Autobiografie,
Terezín (koncentrační tábor),
Holocaust (1939-1945) - česko,
Terezín (litoměřice, česko),
Děti a válka,
20.-21. století, 1939-1945,
Židovské děti - česko,
Koncentrační tábory - česko,
Deník ,
2. světová válka