Pravdu říkat, pravdu žít

Kniha Pravdu říkat, pravdu žít, obsahuje deset životních příběhů lidí, kteří se zasloužili o naši svobodu, demokracii a občanskou společnost. Někteří vzpomínají i na spolupráci s prezidentem Václavem Havlem, od jehož úmrtí letos uplyne 10 let. Některé rozhovory vyšly ve zkrácené podobě v novinách, jiné jsou původní a dosud nepublikované. Kniha obsahuje množství unikátních dobových i aktuálních snímků z osobních alb, archivů institucí i od profesionálních fotografů. A kdo v knize poutavě vypráví o svém životě a svěřil nám svůj názor na stav společnosti? Generál nebes — letecké eso František Peřina, jenž odešel do exilu bojovat proti nacistům, a který musel po roce 1948 utíkat podruhé, tentokrát před komunistickým režimem. Josena Napravilová, která se účastnila Květnového povstání v Praze a po válce po Evropě vyhledávala zavlečené děti, mezi nimi i ty z Lidic. Řeholnice sestra Akvinela Ludmila Loskotová z Kongregace Školských sester de Notre Dame, která po zrušení klášterů v 50. letech pracovala ve fabrikách, aby se pak následující desítky let věnovala postiženým, pro které pomohla v Praze vybudovat Domov sv. Rodiny, jež pak i jako ředitelka několik let vedla. Básník a mistr slova Karel Šiktanc, který po roce 1968 nesměl dvacet let publikovat, a který se nových knižních vydání na pultech dočkal až po roce 1989. Stejný osud zakázaného autora sdílel i skaut a politický vězeň Jiří Stránský, autor legendární knihy i seriálu Zdivočelé země. Letitý zákaz natáčení fillmů měl po roce 1968 i režisér Juraj Jakubisko, jehož snímky z druhé poloviny 60. let — Kristovy roky, Zběhové a poutníci, Ptáčkové, sirotci a blázni nebo Na shledanou v pekle, přátelé, skončily v trezoru, a my je mohli vidět zase až po listopadu 1989. Bohatá činnost v exilu vyplněná zápasem za demokracii ve své vlasti a pomoc druhým exulantům i disidentům určovaly život letos devadesátiletému jadernému fyziku Františku Janouchovi nebo publicistovi Ivanu Medkovi, kteří se oba po roce 1989 vrátili sloužit zpět do svobodné vlasti na cestě k demokracii. Jeden proto, aby prostřednictvím založené Nadace Charty 77 pomohl vytvářet občanskou společnost, druhý, aby pokračoval ve službách státu jako kancléř prezidenta Václava Havla. Svým hrdinstvím a odvahou dodnes budí pozornost a obdiv mnoha lidí také Josef Mašín, syn popraveného válečného hrdiny generála Josefa Mašína a účastník II. i III. odboje, který se s bratrem Ctiradem a kamarádem Milanem Paumrem v 50. letech plných věznění, mučení a poprav doslova prostřílel ze zadrátovaného Československa na Západ, aby se mohl zapojit do boje proti komunistické totalitě. Nádech svobody, víry a optimismu nám pak zpoza železné opony moudře vléval několik desítek let v rozhlasových promluvách Radia Vatikán boskovický rodák, jezuita a kardinál Tomáš Špidlík, který zemřel před 11 lety a je pohřben na Velehradě. Kniha prostřednictvím rozhovorů mapuje pozoruhodné životní osudy, jež podstoupili lidé, kteří se v tehdejším Československu museli a uměli správně rozhodnout. Nenechme je, prosím, kvůli nezadržitelnému proudu času upadnout v zapomnění, ale znovu si je připomínejme, protože bez těchto a jim podobných lidí by naše země nebyla už přes třicet let svobodná.

MOJE KNIHOVNY