Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z
pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr.,
který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního
kulturního a náboženského řádu. Ve třetí knize obhajuje Órigenés
působení křesťanských učitelů, jejichž přednášky oslovují nejen
filosofické vzdělance, ale také lidi žijící na okraji tehdejší
společnosti. Ve čtvrté knize pak vede spor o povahu Boží
prozřetelnosti. Proti Kelsově přesvědčení, že jejím hlavním cílem
je udržení stabilní prosperity kosmického celku, staví Órigenés
křesťanský koncept prozřetelnosti zaměřené na spásu lidského
pokolení.