Řešit slovní úlohu znamená nejprve text v běžné řeči přeložit do matematického jazyka. To je nejtěžší část celého řešení, protože k tomu musíte umět vyjádřit obraty a slova hovorové řeči matematickým jazykem a najít potřebné znaky, čísla a písmena, která nahradí slova.
V první kapitole je zvolen k této problematice netradiční přístup. Víte, že všechny úlohy, které se nacházejí v matematických příručkách, musel někdo někde s určitým záměrem sestavit. Jsou to úlohy, které řešíme v běžném životě (například výpočet ceny výrobku, spotřeby auta, výhodnosti nákupu) nebo úlohy sestavené kvůli zdokonalování matematického myšlení řešitelů.
V první kapitole tam nahlédneme. Ukážeme si, "jak se to dělá".
Pro různé úlohy obvykle v matematice existuje jedna podstatná situace, pomocí níž můžeme zvolit jednotnou metodu řešení. V první kapitole je touto metodou porovnávání veličin. V druhé kapitole je podstatou úloh skutečnost, že všechny vznikly při měření, vážení a počítání objektů, a budou tedy mít jednotnou metodu řešení (což neznamená, že není možné je řešit i jinak). Ve třetí kapitole se setkáte se třemi aplikacemi jednoho vztahu, který se nazývá poměr čísel.
Text příručky je sestaven tak, aby řešitelům úloh umožnil vidět svou práci ze dvou hledisek:
* jak vyřešit jednu úlohu různými metodami
* jak vyřešit jednou metodou skupinu úloh
Náročnost je přiměřená žákům 7. a vyšších ročníků. Příručka poslouží i rodičům při doučování svých dětí, učitele může inspirovat při sestavování úloh a v neposlední řadě může také zaujmout čtenáře, který už má dost času na to, aby se ve volném čase vrátil do školních lavic.
Štítky:
Slovní úlohy (matematika)