Vikingové či Normané – Muži ze severu, germánští obyvatelé raně středověké Skandinávie, byli po několik staletí postrachem velké části západní, východní i jižní Evropy. Jejich éra, poznamenaná stálými vpády, strachem a nejistotou, v mnohém připomínala dobu velkého stěhování národů na sklonku antiky. Vikingové však nebyli jen obávaní dobyvatelé, ale také zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, a především vynikající mořeplavci a objevitelé.
Nová kniha J. Bednaříkové navazuje na dva úspěšné předchozí svazky věnované stěhování národů. Na konkrétních příkladech autorka ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, budování států v Dánsku, Norsku a Švédsku, pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby. Porovnává hlavní rysy vikinské doby s epochou velkého stěhování národů a hledá obecné příčiny vzniku neklidných přechodných období dějin, která se v historii stále znovu opakují.