Náboženství obvykle bývá spojováno s tradicí, která odkazuje do minulosti - k prorokům, zakladatelům a moudrosti dávných zjevení. V unitářském pojetí však náboženství vychází z přirozené potřeby člověka "být náboženským", tedy vnášet do svého života vyšší princip bytí, otevírat se Bohu, a tím obohacovat svůj život a své vztahy vůči druhým, světu i vesmíru jako celku. Unitářství po člověku nechce, aby vykonával specifické obřady, odříkával specifické modlitby, meditoval specifickým způsobem a dělal specifická duchovní cvičení. Říká ale - uvaž způsob, jakým žiješ, a hledej vždy věci, kterými se můžeš poučit. Unitářství nechce stavět bariéru mezi tvořivost a náboženství, naopak: tvořivost v náboženství nesmí chybět. Kromě ideových principů unitářství se čtenář alespoň letmo seznámí s dějinami tohoto náboženského směru.
Kniha byla poprvé vydána v roce 1936 a od té doby našla mnohé vděčné čtenáře, kterým otevřela nový způsob nahlížení na základní otázky lidské spirituality. Proto vychází znovu, aktualizovaná a doplněná o přílohu z historických fotografií, která působivě doplňuje představu o době a atmosféře, v nichž kniha vznikala.
Štítky:
Monografie,
Kolektivní monografie,
Náboženské učení,
Universalismus (náboženství),
Teologie,
Dějiny spirituality,
Mezináboženské vztahy,
Náboženská literatura,
Unitarismus (náboženství),
Unitarismus (náboženství) - česko,
Unitarismus (náboženství) - dějiny