Ústava Země

Niečo sa pokazilo. Optimizmus zo začiatku tisícročia dnes vystriedali obavy a neistota. Najprv euro?americká finančná, potom globálna ekonomická a s ňou spojená sociálna kríza, i zdanlivo nesúvisiaca klimatická zmena. Rastie hrozba vojenských konfliktov, terorizmu, sťahovania či migrácie ľudí a národov. Skryte narastá zásadný existenciálny konflikt ľudskej kultúry so Zemou. Chýba nám skúsenosť, hodnoty i program pre život v materiálne a duchovne rozmanitom svete.

Pribúdajú však aj výzvy ekologicky cítiacich ľudí, vedcov a inštitúcií na zmenu súčasnej civilizácie a vytvorenie nového vzťahu ľudí k prírode. Väčšinou ešte nejde o ucelené návody na riešenie, ale len o obavy a úzko orientované úvahy, morálne apelovanie a súpisy zbožných prianí. Dokonca aj pápež, riskujúc exkomunikáciu konzervatívnym krídlom cirkvi, vyzval v encyklike Laudato Sí všetkých ľudí k starostlivosti o spoločný planetárny domov. A to nielen na základe viery, ale aj v súlade s poznatkami dnešnej vedy.

Originálna koncepcia českého filozofa Josefa Šmajsa ponúka univerzálne prijateľné riešenia vychádzajúce z ontologickej podstaty našich súčasných problémov. Zdôvodňuje odmietnutie antropocentrizmu a žiada uznanie nadradenosti a práv Zeme nad právami, slobodami a výsadami ľudí. Ľudská kultúra nie je pokračovaním evolúcie prírody, ale opozičným umelým systémom, ktorý dnes Zem budúcim generáciam pustoší.

Ústava Zeme môže byť tou správnou odpoveďou – posúďte sami a staňte sa spolutvorcami novej duchovnej paradigmy.

Něco se stalo. Optimismus z počátku tisíciletí dnes vystřídaly obavy a nejistota. Nejprve euro?americká finanční, pak globální ekonomická a s ní spojená sociální krize, i zdánlivě nesouvisející klimatická změna. Roste hrozba vojenských konfliktů, terorizmu, stěhování či migrace lidí a národů. Skrytě narůstá zásadní existenciální konflikt lidské kultury se Zemí. Chybí nám zkušenost, hodnoty i program pro život v materiálně a duchovně rozmanitém světě.

Množí se výzvy ekologicky cítících lidí, vědců a institucí ke změně současné civilizace a nalezení nového vztahu lidí k přírodě. Většinou ještě nejde o ucelené návody na řešení, ale jen o obavy a úzce orientované úvahy, morální apely a soupisy zbožných přání. Dokonce i papež, riskující exkomunikaci konzervativním křídlem církve, vyzval v encyklice Laudato Sí k péči všech lidí o jejich společný planetární domov. A to nikoli jen na základě víry, ale i v souladu s poznatky dnešní vědy.

Originální koncepce českého filozofa Josefa Šmajse nabízí univerzálně přijatelné řešení vycházející z ontologické podstaty našich současných problémů. Zdůvodňuje odmítnutí antropocentrizmu a žádá uznání nadřazenosti a práv Země nad právy, svobodami a výsadami lidí. Lidská kultura není pokračováním evoluce přírody, ale opozičním umělým systémem, který dnes Zemi příštím generacím pustoší.

Ústava Země může být tou správnou odpovědí – posuďte sami a staňte se spolutvůrci nového duchovního paradigmatu.

Štítky: Státy, kultury, národy, Kultura a společnost, Texty, Civilizace - environmentální aspekty, Životní prostředí, Civilizace, Člověk a příroda, Země, Ochrana životního prostředí, Příroda a kultura, Kultura, Environmentální filozofie, Environmentální etika, Právo životního prostředí, Vztahy, Ochrana

MOJE KNIHOVNY