Vyprávění o válečných událostech, které plukovník Jiří Větvička prožil v letech 1939 až1943, začíná líčením přechodu hranic do Polska, pokračuje vojenskými zážitky v této zemi, pochodem do Sovětského svazu a končí vzpomínkami na Buzuluk, v němž byl v lednu roku 1942 utvořen 1. československý polní prapor.
Plukovník Jiří Větvička byl jedním z tisíců vojáků československé
zahraniční armády kteří se zbraní v ruce prošli nejtěžší frontou druhé
světové války. Navíc byl jedním z prvních několika set dobrovolníků,
kteří po riskantním útěku přes přísně střežené hranice Protektorátu
Böhmen und Mähren toužebně čekali na válku, která jim
umožní bojovat za svobodu své okupované vlasti, a kteří na polském
území utvořili československý legion – první vojenskou jednotku budoucí
československé národně osvobozenecké armády.
Karel Richter v této knize tlumočí vyprávění plukovníka Jiřího Větvičky větu za větou s
pocitem zadostiučinění, neboť první verze vzpomínek vydaných Naším
vojskem v roce 1969 v podání právě Karla Richtera byla úředním příkazem stažena z
knihkupeckých pultů a vyřazena z politických důvodů z knihoven.