Vysoké versus populární umění

Je klasická hudba esteticky hodnotnější než rocková hudba?
Je Felliniho Satyricon lepším filmovým dílem než Doba ledová 2?
Je vysoké umění opravdu lepší než to populární, jak tvrdí někteří kritici kultury? Anebo se jedná o uměle vytvořený rozdíl, který neodráží rozdíl v estetických kvalitách dvou odlišných typů uměleckých děl, nýbrž slouží k posílení a ospravedlnění sociálních nerovností, jak tvrdí někteří sociologové?

Kdo z nich má pravdu?
Má v současné době ještě smysl rozlišovat mezi vysokým a populárním uměním? A je toto rozlišení legitimní?
Jak k tomuto problému přistupuje estetika a jak ho řeší sociologie?
A nevedou nakonec problémy filozofické estetiky k sociologickým řešením?
Tyto a jiné otázky se kniha snaží zodpovědět.

Pavel Zahrádka se narodil v Písku r. 1977.
Vystudoval filozofii a estetiku na Karlově univerzitě v Praze a sociologii na Palackého univerzitě v Olomouci. Studoval rovněž na univerzitách v Německu, Rakousku a Švýcarsku. V současnosti působí jako odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Zabývá se aktuálními tématy a problémy kulturálních studií a analytické estetiky: problematikou lidské krásy, otázkou možnosti a užitečnosti definice umění, estetickými aspekty hospodářské a politické moci a vztahem mezi kulturními a sociálními hierarchickými rozlišeními.
Věnuje se rovněž překládání odborných textů z německého a anglického jazyka.

MOJE KNIHOVNY