Crux

Skladba Luboše Fišera Crux byla napsána v roce 1970, ve stejném roce jako jeho Double pro orchestr či Nářek nad zkázou města Ur. Ve všech třech skladbách je Fišer stále ještě věrný technikám Nové hudby. Ideově je Crux jakýmsi protestem proti postupující normalizaci na počátku sedmdesátých let. Formálně se jedná o variace tématu složeného z jedenácti tónů. Tyto variace probíhají nad ostinátem stejného motivu tympánů, který v průběhu celé skladby pravidelně zesiluje z pianissima do fortissima. Variační technika pracující se sedmitónovým modem b-h-c-cis-f-fis-g je, podobně jako v ostatních dílech šedesátých a sedmdesátých let, použita ve smyslu doslovného opakování či doslovné transpozice původního motivku s důrazem na bohaté stylizační obměny. Inspirací pro stylizaci houslového partu byla Fišerovi Sonáta-Ballada č. 3 Eugena Ysaye. Stejně jako Ysaye i Fišer používá trylky, arpeggia, rozložené akordy obsahující téma, tremola či odsazované tóny od žabky. Fišer byl vždy fascinován číselnou symbolikou. Proto i zde se téměř neustále objevují prvočísla (7,11) a násobky čísla 3 (9,15). Právě násobky čísla tři propojují číselnou symboliku s duchovní mystikou, která Fišera provází téměř po celou dobu jeho tvorby. Autograf skladby byl vydán s laskavým svolením Ivana Štrause, který zároveň dílo v roce 1971 premiéroval společně s Petrem Šprunkem na bicí.

MOJE KNIHOVNY