Esterházyho lokaj

Hlavní postavou příběhu je vedle Josepha Haydna a vrchního správce Rahiera i mladý Žid Izák Abeles. Přichází do Esterházy jako mladý chlapec a prožije zde deset let. Z obyčejného lokaje se postupně propracuje až k významné funkci intendanta zdejší opery, což byla věc v té době nevídaná. Ale nezískává takové postavení zadarmo - zaplatí za ně tím, že se musí vzdát své víry. Přestože na židovskou obec nezapomíná a snaží se jí pomáhat, jeho souvěrci mu to nemohou odpustit.

Autorovi se podařilo přesvědčivě vystihnout historické poměry a kulturní reálie na konkrétních lidských osudech a vztazích, které jsou vylíčeny velmi barvitě. A pozornému čtenáři jistě neujde, jak se na pozadí dění na krásném knížecím panství v panonské pustině připravují změny poměrů, které přicházejí po smrti rakouské císařovny a uherské královny Marie Terezie a jejichž nositelem se stává její nástupce Josef II.

Kniha Dušana Šimka zpracovává středoevropské téma, které svým významem přesahuje hranice tohoto regionu. Dosud byla přeložena do maďarštiny a němčiny.

Historický román slovenského spisovatele Dušana Šimka se odehrává v druhé polovině 18. století a zachycuje kulturní a duchovní atmosféru u knížecího dvora Mikuláše Esterházyho, velkého milovníka hudby. Jeho zámku v Esterháze se říkalo "uherské Versailles", a při pohledu na krásnou zahradu i budovy, mezi nimiž nechybí budova opery, je zřejmé, že se nechal francouzským vzorem inspirovat.

Setkáváme se zde s Josephem Haydnem, který jako vrchní kapelník knížecí opery získával postupně proslulost. A nebylo to jen díky velkému množství hudebních skladeb rozmanitých žánrů, které pro svého mecenáše Esterházyho napsal, ale i proto, že se mu dařilo objevit a přivést do Esterházy jedny z nejlepších zpěváků, většinou italských. Zdejší operní scéna se tak stala druhou nejlepší (po Vídni) v mocnářství.

Štítky: Slovenské romány

MOJE KNIHOVNY