Polský spisovatel Stanisław Lem je považován za jednoho z nejoriginálnějších
autorů literatury science fiction a spekulativní prózy vůbec. Dodnes jsou
vysoce ceněny jeho povídky z přelomu 50. a 60. let, mimo jiné „Lymphaterův
vzorec“, „Přítel“, „Krysa v labyrintu“ či „Kladivo“, které v zárodečné podobě
obsahují všechna základní témata jeho tvorby, jež autor dále rozpracovával
ve svých románech Solaris, Nepřemožitelný či Planeta Eden. Znalec polské
sci-fi Pavel Weigel shromáždil tyto nejlepší povídky (nezařazené do žádných
cyklů) do jediného sborníku, a čtenáři si tak mohou vychutnat esenci
opravdové originality á la Lem. K výboru je připojena Lemova stať „Můj život“,
která vychází v češtině poprvé a osvětluje některá nečekaná východiska
autorovy tvorby.
Stanisław Lem (1906–1936) patří k významným představitelům evropské
science fiction, německá literární věda ho považuje vedle Philipa K. Dicka
za nejvlivnějšího autora tohoto žánru od dob H. G. Wellse. Pravdou je, že
autorovy romány i „vědeckosatirické“ cykly Vzpomínky Ijona Tichého, Futurologický
kongres či Kyberiáda jsou natolik svébytné, že dodnes představují neopomenutelné
milníky science fiction, stejně tak jako autorovy spekulativní
futurologické statě či fiktivní recenze knih a popisy budoucích vynálezů.
Štítky:
Výbory,
Polské povídky