Witold Szabłowski procestoval čtyři kontinenty, aby našel a vyzpovídal osobní kuchaře několika světových diktátorů. A aby zjistil, jestli ovlivnili svým kuchařským uměním nějak chod dějin. Co vařili nejhorším diktátorům 20. století v době, kdy tito utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí?
Enver Hodža (Albánie), Pol Pot (Kambodža), Saddám Husajn (Irák), Idi Amin (Uganda) a Fidel Castro (Kuba) očima jejich osobních kuchařů.
Účinkují: Jiří Valůšek, Ladislav Kolář, Marie Durnová, Viktor Skála, Pavel Hromádka, Zdeněk Bureš, Vladimír Hauser, Vladimír Krátký a Zdeněk Kozák
Lidský život je spjat s jídlem. Každý musí jíst, ať jde o běžného člověka, krále či prezidenta. Anebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem.
Witolda Szabłowského napadla otázka, jak se stravovali nejhorší diktátoři 20. století v době, kdy utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí. Co měl k snídani Saddám Husajn, když vydal příkaz otrávit plynem desítky tisíc Kurdů? Co obědval Pol Pot v časech, kdy téměř dva miliony Khmerů umíraly hlady? Co večeřel Fidel Castro, když svět stanul kvůli sovětským raketám na Kubě na pokraji jaderné války? Byl Idi Amin opravdu kanibal? Na co musel dávat pozor kuchař Envera Hodži, aby neskončil ve vězení? Co mohou říct o historii lidé, kteří se
denně starali o jejich jídelníček? Autor knihy procestoval čtyři kontinenty, aby našel osobní kuchaře diktátorů a často jako první vyslechl vyprávění o jejich životě a kuchařské kariéře. Ovlivnili svým kuchařským uměním chod dějin? Jejich životní příběhy odpovídají na mnohé otázky a zároveň kreslí intimní portréty diktátorů v domácím prostředí a osvětlují jejich osobnosti z dosud nezvyklého úhlu, od jídelního stolu. Nahlédněte s nimi pod pokličku hrnce, ve kterém se vařily světové dějiny, v jedinečné knize, která je zároveň tak trochu i knihou kuchařskou.
Spisovatel, režisér a novinář Witold Szabłowski (nar. 1980) patří k nejvýraznějším představitelům polské školy literární reportáže.
Vystudoval žurnalistiku a politologii, pracoval ve zpravodajské televizní stanici TVN24, v letech 2006–2016 působil v deníku Gazeta Wyborcza. Ve svém knižním debutu Vrah z města meruněk: Příběhy z Turecka (2010, česky 2016) se snažil postihnout rozpolcenost Turecka mezi Východem a Západem. Získal za něj Cenu Beaty Pawlak, cenu Melchior a nominace na polskou literární cenu Nike a středoevropskou cenu Angelus. Roku 2014 vydal knihu reportáží Tančící medvědi (česky 2021), v níž mu osudy cvičených medvědů slouží jako metafora vývoje zemí bývalého sovětského bloku po pádu tamních komunistických režimů. Její vydání v USA otevřelo autorovi cestu na americký knižní trh. V roce 2016 následovaly reportáže Spravedliví zrádci: Sousedé z Volyně (česky 2018), svědectví o etnických čistkách ve Volyni. Jeho další kniha Jak nakrmit diktátora (česky 2021) vyšla v roce 2019 s úspěchem zároveň v USA a v Polsku a získala jednu z hlavních cen literární soutěže o nejlepší světovou publikaci na kulinární téma za rok 2021 (Gourmand World Cookbook Awards).
Celkový čas 6 hodin 45 minut