Manželky z kruhu nejbližších spolupracovníku Adolfa Hitlera jsou
nejvíce opomíjenými osobami v souvislosti s temným obdobím nacistické
mašinérie. A pritom to byly práve ženy nacistických pohlaváru,
které patrili mezi první osoby primárního sdílení plánu a rozhodnutí,
jenž produkoval systém pod hákovým krížem.
Kniha se zameruje na ženy a milenky, které vnímaly nacismus v ruzném
pojetí. Napríklad Gerda Bormannová, manželka vedoucího kance
láre Adolfa Hitlera porodila pro Tretí ríši 10 detí. Její manželství
s Mar tinem Bormannem, po Vudci nejmocnejším mužem nacistického
Nemecka se dalo hodnotit jako vyšinuté. Bormann mel deti totiž i se
svou milenkou Manjou Behrensovou, nemeckou divadelní a filmovou
hereckou. To by nebylo nic podivného, ovšem dnes prokazatelne na
základe rady dukazu víme, že to Gerde vubec nevadilo, naopak tvrdila,
že takový status mužu v Nemecku by mel být samozrejmostí. Gerda
Bormannová zašla v tomto ohledu tak daleko, že jako vzorná ci
spíše fanaticky verná manželka nacistického pohlavára verejne propagovala
zásadu, že „každý ctnostný árijský muž má právo na více
manželství“ a chtela dokonce zakázat slovo manželská ne vera. Mnohé
manželky byly úchylné, zvrácené i násilné. Nekteré nad zhoubným
systémem zanevrely docela, ovšem vetšina pro bezcitnou ideologii
našla nejen pochopení, ale také zalíbení.