Ve svém vrcholném díle, románě Myrha, zlato a kadidlo (1968),
přeloženém už takřka do všech světových jazyků, napsal Novak v
mnohém symbolický příběh o zoufalém hledání smyslu života a
přijatelné seberealizace. Jeho nehrdinským hrdinou je intelektuál,
válečný invalida, který na jednom nádherném jadranském ostrově
(Rabu) pečuje o jiného invalidu, invalidu poválečného míru,
"historického invalidu konfiskace, znárodnění a kolektivizace", o
živou mrtvolu stařeny, panovačnou lidskou trosku, jež trpí zácpou a
vyprazdňuje se v 18denních cyklech, které určují běh života jejího
opatrovníka a jeho ženy. Děj románu se odehrává během jednoho
takového cyklu - od předvánočního adventu do Tří králů - a je
vrchovatě naplněn ironickými a sebeironickými úvahami životem
deptaného hrdiny o životě a smrti, samotě a věčném a marném zápase
se zlem, do kterého je člověk vržen a jež kolem sebe také sám
rozsévá.
Štítky:
Chorvatské romány,
Filozofie a etika