Na sibiři

Sibiř, tato obrovská a záhadná země, dodnes zůstává do značné míry exotickou a neznámou. Již po několik století je výzvou pro cestovatelé ze Západu. Colin Thubron nás zve na objevnou cestu od hranic s Mongolskem až k Severnímu polárnímu kruhu, od Rasputinovy rodné vesnice v západní části Sibiře přes tundru, tajgu, nádherná pohoří, jezera a řeky až do zapomenuté židovské enklávy v Birobidžanu na Dálném východě.
Na Sibiři není jen pouhý cestopis, je to spíše zasvěcený obraz regionu s bohatou historií (a s pozůstatky nesmírně zajímavé prehistorické minulosti), mnoha náboženskými konfesemi i kulturními směry.
Autor cestuje bez žádného doprovodu, používá vlaky, lodě, automobily i vlastní nohy. Prozkoumává obrovské území, mluví s místními lidmi, aby zjistil současnou situaci v zemi a jaké to je - žít na Sibiři. Ukazuje nám překrásnou přírodu poznamenanou hrůzami Gulagu a vydrancovanou v důsledku bezohledného zneužívání přírodního bohatství za sovětských časů. Ve věčně zmrzlé půdě jsou příliš mělce uloženy lidské kosti i jaderný odpad. Výrazným kontrapunktem k hrůzám, které popisuje, je mimořádná srdečnost a vstřícnost místních lidí: kamkoli se cestovatel dostane, zvou ho k sobě domů a pohostí, i když sami jsou častokrát nesmírně chudí. Thubron hledá "podstatu Sibiře" a tou zřejmě je neotřesitelná potřeba ruského lidu věřit a doufat, která se rodí z křesťanské víry. Autor sleduje tuto schopnost Rusů od časů Dostojevského přes pád komunismu až po současnost, kdy tato víra znovu ožívá, byť pod různými názvy.

Štítky: Sibiř

MOJE KNIHOVNY