Nadšení pro lásku

Třetí cesta Františka z Assisi
Všimli jste si, že František z Assisi, na rozdíl od svatých učitelů církve, na obrazech většinou nedrží knihu? Že nedrží kostel ani řeholi jako třeba Basil nebo Benedikt? Obvykle je vyobrazen nadšený, tančící, ve vytržení, se zvířaty, s rukama zvednutýma k nebesům. Jeho osvobozené tělo – blízké všemu a všem – je samo o sobě jeho hlavním atributem. Všiml jsem si, že na spoustě obrazů Františkovi chybí svatozář, což u svatých není obvyklé. Zdá se, že je tak zřetelně proměněn, že ani nepotřebujeme ujištění o tom, že je svatý. Velcí světci jsou odvážní i kreativní; říkají ano, ale i, nejsou dualisty, kteří žijí v zajetí malého světa buď, anebo. Výjimkou je u nich pouze láska a odvaha, ve kterých skutečně žijí podle přístupu všechno, nebo nic.

Štítky: Osobní růst, Pojednání, Křesťanští světci, Františkánská spiritualita, Smysl života, Křesťanství a společnost, Duchovní cesta, Bůh a člověk, Křesťanští světci - itálie, Smysl života - duchovní pojetí, František z assisi, svatý, 1182-1226, 12.-13. století, Křesťanská láska, Vnitřní konverze, Křesťanští světci - itálie - 12.-13. století, Svatost

MOJE KNIHOVNY