Operace Lvoun

Pod krycím názvem operace "Lvoun" probíhaly v létě roku 1940 přípravy německého wehrmachtu na pokoření Anglie. Německé ozbrojené síly měly pouhé dva měsíce času na přípravu akce, jež se v této velikosti již v druhé světové válce neopakovala. Válečné námořnictvo zmobilizovalo všechny rezervy námořních i říčních plavidel. Nakonec se na pobřeží Kanálu podařilo shromáždit 3263 plavidel říčních člunů, remorkérů, motorových člunů, rybářských lodí, dopravních parníků a osobních lodí. K tomu byly připraveny jednotky vojenského námořnictva. Jejich úkol spočíval v přepravě čtvrt miliónu vojáků, tanků, dělostřelectva a koní přes kanál La Manche a vylodění na sedmdesát kilometrů dlouhém pruhu jihoanglického pobřeží. Pozemní vojsko se s dvěma armádními skupinami rozložilo mezi Le Havre a Ostende. Během krátké doby vyvinulo obojživelné tanky, velké prámy poháněné leteckými motory a vyloďovací čluny. Mezitím se dvě letecké flotily pokoušely získat nadvládu nad anglickým vzdušným prostorem. Generální štáb pozemního vojska naplánoval do posledního detailu bleskové tažení Anglií, Walesem a Skotskem. Britové očekávali německou invazi každým dnem a zoufale se jí pokoušeli čelit. Věděli, že vylodění nedokáží zabránit a připravovali se na. bitvu u Londýna. Američané vyčkávavě hleděli přes Atlantik a mnoho z nich se bylo ochotných s vítězným Hitlerem dohodnout. Hitler přesto 18. září termín útoku odsunul na příští jaro. Přípravy měly probíhat dále jako "prostředek politického nátlaku". K tažení do Anglie nedošlo. Operace "Lvoun" upadla do zapomnění. Hitler trpěl chorobnou představou, že donutí anglickou vládu k uzavření míru. Neuskutečnění operace "Lvoun" současně naprogramovalo nezdar ruského tažení a celkovou porážku v druhé světové válce. Velmi přesný a věcně znalý Egbert Kieser shromáždil v německých a anglických archivech mnoho napínavých a dosud neznámých detailů. Operace "Lvoun" zapadala do celkové německé vojenské strategie vedení války proti Anglii a závisela na představách německého politického vedení o budoucí roli Anglie v Evropě a ve světě. Proto Kieser své líčení rozšiřuje i o popis dalších vojenských akcí vedených proti Británii, především o leteckou bitvu nad Kanálem a jižní Anglií. Dotýká se i americké a francouzské politiky, pokud souvisela s operací "Lvoun". Kieserova kniha je napínavá také tím, že vždy ukazuje akce a reakce obou stran, německé i anglické a srovnává mimo jiné i Churchilla a Hitlera. Zajímavé je také líčení života v britském zázemí, role domobrany, evakuace, patriotismu a improvizačního talentu Britů. Stranou nezůstávají ani technické vymoženosti (radar) a vnitropolitická střetnutí.

Štítky: Wehrmacht

MOJE KNIHOVNY