Sbohem, Havano!

Chtěl bych jen poukázat na ostrov, jehož obyvatelé již více než padesát let nepoznali svobodu, a zároveň přispět k tomu, abychom si vzpomněli na věci, ke kterým bychom se už nikdy neměli vracet. Kniha Sbohem, Havano se jen pokusí podat pravdivější obraz světu, než-li je ten, který vláda Fidela Castra o kubánské realitě stále propaguje. Luis Peres Morales, jako hlavní postava tohoto skromného příběhu, je pouze člověkem, jehož činy a ideály donutily k životnímu rozhodnutí opustit vlastní zem. Jeho kroky ho dovedou až na území České republiky, kde bude moci začít nový a zcela jiný život. Brzy však pozná, že kořeny z minulosti nejsou vůbec povrchní, aby se daly jen tak vymazat ze života jako ze školní tabule. Stal se jedním z milionů, kteří na otázku „Jste emigrant?“ musí ještě dnes odpovědět „ANO!“. Najdete v ní místy výrazy, spojení, pořadí slov ve větách a další „maličkosti“, které by rodilý Čech asi těžko použil. Možná bych je i já sám s odstupem času napsal trošku jinak… Dodávají prý knize a příběhu jejich autentičnost. Rád bych ještě dodal, že to byli právě moji přátelé, rodilí Češi, kteří mi doporučili ponechat knihu v této podobě. Bez jejich pomoci bych jen těžko proměnil tento troufalý sen ve skutečnost. Začtěte se tedy do vzpomínek, pocitů, emocí a stavů cizince – emigranta, vyjádřených v češtině tak, jak nejlépe to šlo… tak, jak „kubánské myšlenky“ přicházely a měnily se v česká slova, věty a souvětí. Prostě do celého příběhu věnovaného všem, kdo budou mít zájem si ho přečíst, ale především těm, kteří něco podobného zažili, zažívají nebo ještě zažijí a nemají možnost o tom mluvit nebo psát. Těm, kteří byli nuceni opustit Fidelův „OSTROV SVOBODY“ a hledat svobodu skutečnou.

Štítky: 20. století, České prózy, Imigranti, Uprchlíci

MOJE KNIHOVNY