Věčný přepych

Tuto svou práci věnoval francouzský esejista a sociální myslitel Gilles Lipovetsky (1944), profesor filozofie na univerzitě v Grenoblu, fenoménu luxusu. Jeho esej je zamyšlením nad tím, co představoval luxus v minulosti a jak se jeho forma, úloha a pojetí vyvíjely až do dnešních dnů. Autor postupně analyzuje roli, jakou přepych v jednotlivých kulturách a v různých obdobích lidské historie představoval. Na základě chronologického vývoje tohoto fenoménu se pokouší popsat různé tváře luxusu a všímá si významných tendencí, jaké tento jev na své pouti dějinami naší civilizace sledoval. Klade si otázky, co kdy bylo za přepych považováno, s jakými rituály byl spojován a komu byl určen. Zkoumá společenský účel luxusních statků a jejich konkrétní podobu. Lipovetsky se pozastavuje nad jevy, jako je například světský versus duchovní luxus, feminizace luxusu, otázka „práva“ na luxus, studuje formy moderního a postmoderního luxusu a rovněž se podrobně věnuje módě a jejímu vztahu k vnímání luxusu ve společnosti. Gilles Lipovetsky, jenž je přijímán jako mimořádně výstižný a zároveň kritický komentátor obrazu druhé poloviny dvacátého století a celé postmoderní epochy, tím navazuje na svá předchozí díla Éra prázdnoty s podtitulem Úvahy o současném individualismu (1983, česky PROSTOR 1998, 2001 a 2003), Říše pomíjivosti (1987, česky PROSTOR 2002), což je analýza fenoménu módy, Soumrak povinnosti (1992, česky PROSTOR 1999), v němž si všímá změn, k nimž došlo v chápání a prožívání morálních hodnost, a Třetí žena (1997, česky PROSTOR 2000), jež se zabývá proměnou postavení ženy v současné společnosti.

MOJE KNIHOVNY