Současná nestabilita arabského světa se projevuje různě: revolucemi, politickým islámem, terorismem, migrací a hroucením celých států. Kniha vysvětluje kořeny nestability s pomocí teoreticky původní a empiricky podložené historicko-sociologické srovnávací analýzy. Ta vychází z teze o vysoce nerovnoměrném tempu změn v jednotlivých dimenzích modernizace. Jedná se tak o důsledek rychlých socio-demogra? ckých změn, jako je populační růst, urbanizace, expanze médií a vzdělanosti, pomalejšího vývoje hospodářství, neznatelné či regresivní politické změny projevující se erozí schopnosti států vládnout či absencí demokratizace. Výsledkem je kumulace společenského napětí, jež se manifestuje trojím de? citem: prosperity, demokracie a bezpečí.
Tato kniha jasně ukazuje na teoretickou sílu revidované modernizační teorie, jež umožňuje porozumět Blízkému východu. Používá sofistikovanou analýzu a bohatá empirická data, aby odhalila socioekonomické a politické nerovnovážnosti, jež stojí v pozadí arabských povstání a konfliktů, které odstartovaly.
Raymond Hinnebusch, žijící klasik blízkovýchodních studií, University of St. Andrews, Scotland.
Karel Černý napsal teoreticky originální a empiricky podloženou analýzu strukturálních příčin sociální a politické nestability, kterou dnes pozorujeme na Blízkém východě. Jeho kniha je hodnotná pro svou intelektuální ambicióznost a empirický rozsah a patří bez vších pochyb k nejlepším dnes dostupným knihám snažícím se porozumět dynamiku a komplexitu Blízkého východu od druhé poloviny 20. století do současnosti.
Uzi Rabi, ředitel Moshe Dayan Center for the Middle Eastern and African Studies.
Kniha Karla Černého je srozumitelně napsaným a nebývale dobře výzkumně podloženým průvodcem současným matoucím chaosem blízkovýchodní politiky. Tématem se zabývá ze všech úhlů pohledu – náboženského a kulturního dědictví, historie, ekonomie, demografie nebo třeba urbanizace – které poté vstupují do jednoho konzistentního a smysluplného obrazu. Kniha je tak hodnotná pro studenty i další badatele, kteří chtějí pochopit dynamiky v pozadí této komplikované části současného světa.
Clinton Bailey, izraelský antropolog, autor knih Bedouin Law from Sinai a the Negev: Justice without Government.
Karel Černý zkoumá a navštěvuje Blízký východ déle než jedno desetiletí. Byl proto bezprostředním svědkem mnoha komplexních přísad, které společně vytvářejí takto problematický a turbulentní region. Je přístupu se daří kombinovat dvě věci. Na jednu stranu nabízí stimulující vhled do dílčích událostí jako je Arabské jaro. Na druhou stranu se mu daří nabídnout přesvědčivý historický a srovnávací přehled křehké, ale mnohdy autoritářské, politiky. Vlády a občané jsou konfrontováni a snaží s vyhnout výzvám spojeným s chronicky nerovnoměrným rozvojem: velmi rychlou demografickou a sociální změnou, pomalejším ekonomickým rozvojem a velice pomalou změnou politickou. Tento hlavní argument knihy je rozvinut mimořádně pečlivě. Pokud se chcete dozvědět více o závěrech bádání Karla Černého, začněte četbou třicetistránkového závěru jeho knihy. Zde naleznete plody jeho mimořádně produktivní práce. Patří mezi ně například téma ambivalentní role náboženství – částečně stabilizující, částečně narušující řád, politická role starých a nových médií, sňatková krize, které čelí nastupující generace, nebo třeba politický dopad znečištění ve velkoměstech. Velká blízkovýchodní nestabilita je zdrojem mířeným na široké publikum, nepostradatelný pro specialisty i široké publikum.
Dennis Smith, britský sociolog z Loughborough University, autor knihy The Rise of Historical Sociology.
V posledních pětadvaceti letech byla napsána spousta knih zabývajících se Blízkým východem. Většina z nich zapadla, protože nedokázala postihnout komplexitu sociálního, ekonomického a kulturního života v regionu. Kniha Karla Černého zabývající se hlubšími strukturálními příčinami nestability Blízkého východu v éře od konce druhé světové války patří naopak k těm, které budou mít delší životnost. Karel Černý detailně promyslel každý možný úhel pohledu, který mohou pozorovatelé Blízkého východu zkoumat, ať již ze strukturálního nebo behaviorálního hlediska. Velmi přesvědčivě tvrdí, že příčiny nestability regionu vyplývají z jeho strukturální dynamiky, přičemž si všímá problematické série vzájemných vztahů různých faktorů, charakteru modernizační trajektorie, nezvladatelné demografie, instrumentálního používání náboženství, nového věku médií, důsledků urbanizace a ekonomických problémů. Kniha je nebývale detailní, avšak zároveň plná impresivní analýzy. Zájemci o politiku Blízkého východu by tuto knihu neměli ve svém zájmu opomenout.
Kingshuk Chatterjee, Department of History, Calcutta University
Výzkum Karla Černého je založen na důkladném empirickém výzkumu příčin a důsledků Arabského jara. Jako takový je velmi relevantní pro badatele i politiky.
Kamran Matin, University of Sussex, autor knihy Historical Sociology and World History: Uneven and Combined Development over the Longue Durée (2016).
Současný Blízký východ je jednou z největších hádanek světové politiky. Rozsáhlý a historicky důležitý region se zdá být trhán endemickým násilím, nestabilitou režimů, náboženským extremismem a dlouhou sérií událostí, které se zdají protiřečit konvenčním představám o modernitě a modernizaci. Kniha nabízí poctivé, vyčerpávající a originální řešení této blízkovýchodní hádanky. Autor se rozchází s konvenčními teoriemi, které byly buď zjednodušeně jednodimenzionální, nebo naopak příliš ambiciózní (a tedy chaotické až matoucí). Namísto toho se jeho kniha soustředí na asymetrie, vnitřní rozpory a nerovnoměrnosti sociální změny jakožto na vysvětlující proměnné pro současný stav blízkovýchodní politiky. Kniha založená na rozsáhlé znalosti historie a používající vyváženou mezi-oborovou perspektivu představuje důležitý teoretický příspěvek a nabízí řadu užitečných vhledů do zdánlivé mysterióznosti dění na dnešním Blízkém východě.
Gabi Ben-Dor, profesor politologie, Haifa University, Izrael.
Karel Černý nabízí souborné šetření rozmanitého spektra faktorů vedoucích k nestabilitě v regionu Blízkého východu. Kniha využívá nejsofistikovanějších nástrojů historické sociologie a nabízí jeden z nejhlubších a nejvyváženějších pohledů na střet mezi touhou po sociální a politické změně a odolností vůči této změně opírající se o politické autoritářství a náboženský konzervativismus. Mimo to nabízí osvěžující vhled na dnes již klasická témata týkající se vztahu mezi islamismem a nacionalismem v rámci post-koloniální politiky, stejně tak také do tématu napětí mezi vládci a duchovenstvem. Práce si zaslouží pozornost badatelů a studentů ze sociologie, historie, politologie, blízkovýchodních studií nebo islamologie.
Armando Salvatore, ředitel Center for Arab and Islamic Studies, Australian National University, Canbera.